5.10.2011 – MusicServer.cz

Druhá alba bývají mnohdy prokletá. U účastníků dnes tolik módních pěveckých soutěží, kdy už vydání prvního alba často znamená jistou smrt jednak pro interpreta, tak bohužel i pro posluchače, je toto prokletí dvojnásobné. Pro druhou desku Markéty Konvičkové „Kafe, bar a nikoti“" to naštěstí neplatí.

Na začátku recenze bych se ještě rád vrátil k Česko Slovenské SuperStar, v níž byla Markéta Konvičková, jak nejspíš víte, mezi finalisty. Už v soutěži mi byla z celé finálové dvanáctky nejsympatičtější, protože její skromnost byla opravdová a kombinace přízvuku po našimu a klopení zraku při každé pochvale byla odzbrojující. Navíc ve většině případů předvedla nadprůměrné pěvecké výkony; zejména její „Umbrella-ella-ella“ byla nezapomenutelná. Potěšující je už fakt, že se Markétě podařilo dopracovat se až ke druhému albu, které - prozradím to hned na začátku - není vůbec špatné. Vypadá to, jako by tvůrci druhé desky nebo Markéta sama četli recenzi na debut „Na šnůře perel“ a chtěla se vyvarovat chyb, na něž Lukáš Boček poukazoval.

Je trochu škoda, že album nebylo vydáno někdy v červnu, protože jsou plné slunce a atmosféry léta. Skladby se nesou ve spíše rychlejším tempu, nutí vás si podupávat do rytmu a sem tam vyloudí úsměv na tváři, i když si to ani nestihnete uvědomit. Co bych vytkl, je menší pestrost, po chvíli vám může připadnout, že posloucháte jednu delší skladbu, až vás z letargie vyruší závěrečné překvapení, o kterém se zmíním posléze.

V žádném případě to není deska, která by člověka nutila přemýšlet nad věcmi, na které myslíme, když venku prší čtrnáct dní v kuse... spíše naopak. Témata textů se točí klasicky kolem lásky a dalších emocí a až na pár malých výjimek jsem nepostřehl nic, co by mě vyloženě vytáhlo za ucho ze židle, a to je u mě, věčného kritika textů paní Osvaldové, co říct.

CD obsahuje deset písniček v češtině a (stejně jako na debutu) dvě skladby v angličtině. A je třeba také zmínit, že co se týče angličtiny, šla Markéta do sebe a už nezní jako Vlasta Burian ve filmu „Nezlobte dědečka“ („Dobrý odpoledning.“). Po prvním poslechu bych závěrečné anglicky zpívané „Clueless“ a „Love's Not Enough“ zařadil mezi highlights alba.

Většina z vás již pravděpodobně viděla videoklip k titulní písni „Cizí světy“. Ačkoli se video veze na módní vlně loutkařství, je pojato vtipně a Markétu Konvičkovou ukazuje nejspíš takovou, jaká opravdu je... nekomplikovaná, veselá osoba s velkým srdcem, která ráda zpívá. A s touto deskou nám Konvička neuvařila Pigi čaj jako v případě debutu, ale už se to blíží k aroma pravé brazilské kávy.

Zdroj: www.musicserver.cz

29.9.2011 – Koule.cz

Markéta Konvičková, jedna z finalistek první řady ČeskoSlovenské SuperStar a studentka hotelové školy, právě vydává druhé album Kafe, bar a nikotin. Na obalu a v bookletu je vyfocená jako královna nočních podniků, to, že by šlo o vulgární fotografie, si ale nemyslí. „Snažili jsme se spíš ukázat přechod patnáctileté holky z debutu Na šňůře perel do dospívající dívky,“ říká v rozhovoru.

Nedávno jsi přijela z Chorvatska, kde jsi byla pracovně. Co přesně jsi tam dělala?

Jeli jsme tam přes prázdniny celkem pětkrát vždycky na tři dny, protože se tam konají takové ozdravné pobyty pro děti. Měla jsem s nimi různé aktivity, pétanque, ping pong a podobně. Byla to moc milá zkušenost, ani jsem to jako práci nevnímala.

Zvládáš vedle hudby i školu? Pokračuješ v ní?

Škola je pro mě moc důležitá. Člověk totiž nikdy neví, kdy třeba přijde o hlasivky, vzdělání je proto pro mě prioritou. Studuju hotelnictví a turismus, jsem ve třetím ročníku a ráda bych šla na vysokou. Přemýšlela jsem o konzervatoři, ale tam by mě asi přetransformovali do jejich vizuálu. Takže spíš zřejmě nějaký management. Nejraději bych se ale v životě pochopitelně věnovala zpívání.

Markéta Konvičková nahrává desku Kafe, bar a nikotin Jak často teď chodíš do školy? Budeš mít zřejmě individuální plán.

Ehm... (smích) Tak jednou týdně. U nás tomu říkáme individuální přístup, to znamená, že když mám čas, jdu do školy a domlouvám se přímo s vyučujícími na termínech zkoušení.

Necítíš nějakou žárlivost ze strany spolužáků?

Nevím. Mám ve třídě čtyři opravdu dobré kamarády, kteří můj úspěch absolutně neřeší. Zbytek je občas takový... Tak by to ale asi bylo, i kdybych nezpívala. Nikdy nevyjdeš se všemi.

K nové desce Kafe bar a nikotin, kterou jsi pokřtila v pražském Hard Rock Café. Jaké to bylo?

Když jsem dorazila do Hard Rock Café poprvé, byla jsem z toho úplně vedle - tři patra, lustr s kytarou... V životě jsem nic takového neviděla. Desku pokřtil Steve Walsh, který je zároveň producentem celého alba, a druhým kmotrem byl Igor Timko. S kapelou No Name jedeme totiž v listopadu turné v Česku, bude to Praha, Brno a Ostrava. Budu tam jako host na úvodní půlhodinku, pojede se mnou kapela No Talking band, se kterou už nějaký čas vystupuju.

Recenze desky Kafe, bar a nikotin: Markéta Konvičková mezi panenkou a holkou z baru

Některým muzikantům v Hard Rock Café vadí, že zpívají takřka „na baru“. Tobě by ale takové prostředí mělo díky školní průpravě vyhovovat, ne?

Jo, přesně, jak studuju hotelovou školu, tak si myslím, že je tam pro mě ideální atmosféra. Kromě toho tam nechybí kafe, bar ani nikotin, takže pro křest desky je to optimální prostor.

Název alba Kafe, bar a nikotin tedy souvisí s profesí, na kterou se učíš?

Není to tak, že by se ze mě přes noc stala obrovská pařmenka, je mi přece jen teprve sedmnáct. Spíš je to myšleno tak (jak ostatně píšu i v poděkování v bookletu), že bych si strašně moc přála, aby ta deska posluchače nabila stejně jako ranní kafe, aby při ní strávili krásné chvilky jako s kamarády v baru a aby se pro ně stala takovou neřestí, jako je pro někoho nikotin.

Markéta Konvičková na obalu nové desky Kafe, bar a nikotinNesnažíš se tím tedy o vyzývavost? Někteří novináři ti vytýkají booklet, kde máš tak trochu image lehké barové dívky.

Ne, snažili jsme se spíš ukázat přechod patnáctileté holky z debutu Na šňůře perel do dospívající dívky. Za ten rok a půl jsem zažila tolik věcí, co někdo nezažije třeba za deset let. A nemyslím si, že by fotky v bookletu byly nějak zvlášť vulgární, není tam vlastně ani nic vidět.

Co přesně myslíš tím, že jsi zažila spoustu věcí? Máš na mysli SuperStar?

To taky, ale hlavně všechny události potom. Člověka ta práce postraší, pohybuje se v jiné sféře, mezi dospělými, získá hrozně moc zkušeností.

Texty ani muziku si zatím nepíše, jak se na desce projevil tvůj vliv?

Nejdřív jsme chtěli po Stevu Walshovi, aby nám poslal několik písniček, ale byly tam tak úchvatné songy, že jsme z nich nakonec poskládali celou desku. Skladby jsme vybírali spíš kolektivně, já jsem vždycky řekla, co se mi líbí a ostatní z týmu s tím většinou neměli problém. Texty mi psal Petr Šiška, pan Hrbek a paní Cvrkalová, která píše třeba i Ewě Farne. Myslím si, že tihle tři se přesně trefili do té mé věkové kategorie, protože mi přece jen není úplně jedno, o čem zpívám. Písničky jsou většinou o lásce různých podob, o zklamání. Prostě o všem, co každá sedmnáctiletá puberťačka normálně prožívá.

Jenže ty nejsi úplně normální puberťačka.

Jo, domysli si tam uvozovky. (smích)

Uvažuješ o tom, že by sis na příští album nějaké písničky napsala sama?

Zatím ne. Asi mě zatím nepolíbila múza, i když moc doufám, že to časem přijde. Teď je to pro mě příliš složité.

Jak ses vlastně dostala ke Stevu Walshovi?

On pracoval v Čechách s kapelou Citron na singlu, kde jsem zpívala vokály, a při té příležitosti jsme se seznámili. Dala jsem mu poslechnout první desku Na šňůře perel, která se mu líbila, strašně mi chválil angličtinu. Tak jsem ho poprosila, jestli by mi napsal nějakou písničku. A zbytek znáte.

Křest nové desky Kafe, bar a nikotin v Hard Rock Café Byla jsi kvůli točení za Stevem také v Americe, nebo jste komunikovali hlavně přes e-mail?

Steve byl během natáčení tady v Praze, točili jsme ve studiu Borise Carloffa, který má mimochodem fantastickou sbírku mikrofonů. Dokonce má jeden ze dvou mikrofonů na světě - ten druhý je ve Švédsku a patří producentovi Britney Spears. Na každou písničku jsme zkoušeli jiný mikrofon, protože každý měl trochu jiný zvuk, a puntičkářsky jsme vybírali, aby to znělo co nejlépe. Potom jsme všechno poslali elektronicky do Ameriky, kde se dotáčelo a mixovalo.

Songy na desce jsou hlavně o vztazích mezi mužem a ženou. Jak jsi na tom se vztahy ty? Máš dojem, že sis skutečně všechno to, o čem zpíváš, prožila?

Jo, ve většině jsem se opravdu našla, ale je tam jeden text, který byl trošku problém. Je to písnička Kafe, bar a nikoti. Zpívám tam o tom, že dospělá žena vyhazuje chlapa z baráku, a vcítit se do téhle situace v sedmnácti bylo velice těžké.

Festivalová sezóna už skončila, tvoje jméno se letos na programu žádného festivalu neobjevilo. Proč? Lákají tě festivaly?

Lákají mě moc, ale zatím většinou jezdím spíš městské slavnosti. Kromě toho tohle léto na to ani nebylo moc času, měli jsme Chorvatsko, pak jsme jeli „miniturné“ po tureckých hotelích... Ale příští rok bych na festival jela ráda.

Sleduješ i svou konkurenci ze SuperStar?

Konkurenci beru jako zdravou záležitost v tom, že mě posouvá dál. Ale snažím se nesrovnávat se s nimi a dělat naplno to, co mě baví. Třeba Debbi hrozně moc fandím, byla jsem na křtu Moniky Bagárové, teď prý plánuje album Honza Bendig. Ono to ani nejde jim závidět nebo jim přát něco zlého, protože jsme spolu soutěžili tři měsíce a byli jsme už opravdu jako rodina.

Zkus album na závěr krátce zhodnotit.

První deska se šila docela narychlo, ale bylo mi patnáct a víc asi udělat nešlo, vůbec jsem nevěděla, do čeho jdu. Teď už jsem trošku starší a už mám nějakou představu o tom, co chci dělat. Na desce se to, myslím, odrazilo. Taky bych řekla, že na aktuálním cédéčku mám i vyzrálejší hlas, už to není jen takové to patnáctileté kňourání.

Zdroj: www.koule.cz

20.9.2011 – Kulturní servis plus

Sedmnáctiletá zpěvačka Markéta Konvičková pokřtila v pondělí 19. září v pražském klubu Hard Rock Cafe svou druhou desku Kafe, bar a nikotin. Album se natáčelo v Čechách i ve Spojených státech amerických, také kmotři byli z těchto dvou zemí, a navíc ještě ze Slovenska. Markéta zahrála v příjemné atmosféře krásného prostředí řadu písní z nového počinu, ale i pár starších či převzatých skladeb.

Půvabná Konvičková předstoupila před publikum s doprovodnou kapelou No Talking Band a svůj koncert při křtu nového alba začala stejnojmennou skladbou „Kafe, bar a nikotin". Před písní „Cizí světy", kterou už fanoušci můžou znát už i z videoklipu, představila zpěvačka i loutky Boba, Markétu a Evžena, jež byly připevněné na stojanech od mikrofonu. Ti hrají ve zmíněném klipu a ve funkci DJů vystupují i v interaktivním obalu k desce.

Markéta KonvičkováMarkéta působila velmi sebevědomě a vlastně každou píseň uvedla nějakým drobným příběhem či věnováním. „Jen chtít" zazpívala dvojjazyčně, protože v češtině i angličtině je také na desce. Před starší písní „Láska se nedá dělit třemi", kterou zpěvačce napsal Petr Bende, se Konvičková svěřila, že se letos vrátila na miniturné do Turecka, kde loni natáčela k této skladbě videoklip.

Pak už přišel na řadu samotný křest. Kmotry se stali americký producent desky Steve Walsh, Igor Timko ze slovenské kapely No Name, s níž vyrazí Konvičková na podzim na turné, a Českou republiku zastupoval Ruda z Ostravy. „Desce bych popřál hlavně to, aby se kopírovala, aby to všichni ohlíželi, protože tam jsou fotky lepší než na Nově. No a ať to přinese Markétce velkou slávu, aby Bílá, Vondráčková a vůbec všechny záviděly, co že to tu máme za mladé zlato," řekl Ruda na konto nového CD. Nakonec kmotři album položili na obří koktejl, speciálně mezinárodně namíchaný, čímž byl křest zpečetěn.

Markéta KonvičkováNa druhou polovinu vystoupení přišla Konvičková v krásných bleděmodrých šatech a divákům zazpívala svým nádherným hlasem ještě dalších šest skladeb. Začala novinkou „Zapomeň", přišla však řada i na převzaté písně zpěvaččiných vzorů, tedy na „Mercy" od Duffy a „Something's Got A Hold On Me" od Christiny Aguilery. Došlo ale i na chytlavou „To holky maj rády" a koncert pak Markéta ukončila skladbou od Michala Davida „Nenech mě čekat", kterou loni právě v Hard Rock Cafe při příležitosti nahrávání DVD představila. Povedený večer pak ještě pokračoval pro Markétu i řadu pozvaných hostů, mezi nimiž nechyběli třeba Petr Kolář, Denis Lacho, Petr Šiška či Debbi.

Zdroj: www.kulturniservisplus.cz

26.9.2011 – Bravo.cz

Sedmnáctiletá Markéta Konvičková vydala před několika týdny již své druhé album a v neděli se představí živě na party Bravo slaví 20 let!

BRAVO.CZ: Ahoj Markét! V SuperStar jsi soutěžila už ve svých patnácti letech. Od té doby jsi známá, lidé tě poznávají na ulici, máš spoustu koncertů, nahrávání, apod. Nepřipravila tě sláva a práce ještě o část tvého dětství?
MARKÉTA: „Ahojky! Zpívání patřilo vždy mezi mé neoblíbenější koníčky a kdybych se mu nevěnovala naplno, tak bych nejspíš zpívala ve sboru. Každopádně bych pořád dělala muziku. Měla jsem příležitost nahlédnout do showbyznysu a jsem za to vděčná."

BRAVO.CZ: Jak a v kolika letech jsi se dostala ke zpívání? Vím, že jsi ještě před SuperStar zkusila několik pěveckých soutěží. Můžeš nám o nich něco říct?
MARKÉTA: „Zpívat jsem začala jako malý prcek, ještě ve školce. Poté jsem zkoušela zpívat v různých sborech, jezdila na místní soutěže, kde jsem se poprvé setkala s trémou, potleskem a různými zážitky. Po Superstar jsem měla obrovské štěstí, že si mě všiml producent Petr Šiška. Čas plyne jako voda a já jsem za rok a půl stihla natočit 2 desky, 5 videoklipů a jedno DVD z turné. Mám radost, že můžu dělat to, co mě baví!"

BRAVO.CZ: Kdo tě přihlásil do SuperStar a jak tuhle zkušenost, která ti přinesla slávu a popularitu, hodnotíš?
MARKÉTA: „Do soutěže jsem se přihlásila sama a nemyslela jsem si, že bych se zrovna já mohla dostat do finále. Byla to každopádně skvělá zkušenost! Většina lidí nás "superstáry" bere jako rychlokvašky a málo komu se povede té nálepky zbavit. Mým snem je zpívat, zpívat, zpívat!! Tak mi držte palce."

BRAVO.CZ: Tvé debutové cd "Na šňůře perel" můžeme hodnotit jako velmi úspěšné. Dokonce k němu vznikly až čtyři videoklipy, což je na české poměry opravdu hodně. Mohla bys nějak svůj debut zhodnotit?
MARKÉTA: „První deska je mou srdcovou záležitostí a neměnila bych na ní nic. Obsazení autorů bylo kouzelné. Písně mi napsali Michal David, Lešek Wronka, Andonis Civopulos, nebo Petr Bende. Všechny zkušenosti a zážitky jsem po roce vložila do mé druhé desky, která bude doufám tedy ještě o hodně lepší!"

BRAVO.CZ: Na podzim loňského roku jste s kapelou vyjeli na turné, pojmenované "Křížem krážem tour 2010". Co ti tohle turné dalo a na jaký z koncertů nejradši vzpomínáš?
MARKÉTA: „Celé turné pro mě bylo obrovskou výzvou. Udržet totiž lidi v pozoru během hodinového koncertu není žádná sranda. Dokonce jsem si kromě zpívání vyzkoušela celou tour odmoderovat a aby to mělo i nějaké zpestření, vymysleli jsme různé kostýmy.

BRAVO.CZ: Během svého podzimního turné jsi zpívala i písničky od zpěvaček jako Duffy, Rihanna, či Pink. Která zpěvačka, popř. zpěvák, je tvému srdci nejbližší?
MARKÉTA: „Hrozně ráda si poslechnu třeba právě tyto tři zpěvačky. Každá je úplně jiná a každá má navíc něco do sebe. Nedávno jsem ale viděla film Varieté s Cher a Christinou Aguilerou a musím říct, že Christina je od té doby mým vzorem. Je neskutečná!"

BRAVO.CZ: Před pár měsíci ti také vyšlo tvé první DVD. U koho vznikl tento nápad a jak probíhala jeho realizace?
MARKÉTA: „Jedno z mých prvních vystoupení se uskutečnilo v pražském Hard rock cafe. Atmoška mě tam natolik uchvátila, že jsme se bavili s majitelem a řešili jsme, jestli tady někdo už někdy točil DVD. Podle mých informací by mé DVD mělo být prvním, které se natáčelo v Hard Rock Cafe. Na takovou malou ochutnávku z koncertní šňůry se můžete mrknout v klipu s názvem "Nenech mě čekat".

BRAVO.CZ: Mohla bys nám k němu říct něco víc ke své druhé desce ?
MARKÉTA: „ Druhá deska se jmenuje "Kafe, bar a nikotin". Vyšla 1.září a křest se uskutečnil 19.září v Hard rock cafe. CD produkoval americký producent Steve Walsh, který spolupracoval např. S Norah Jones. Zní to jako sen, ale opravdu mi nástroje nahrávali muzikanti, kteří hrajou s Joan Osbourne nebo Taylor Swift. Celá deska se nahrávala v Nashwillu a v pražském studiu Borise Carloffa, který má velmi pestrou sbírku mikrofonů, na které zpívá třeba Pink. Neuvěřitelné! Doufám, že se vám deska bude líbit."

BRAVO.CZ: Už sis zkusila i moderátorskou profesi. Společně s Petrem Zakopalem moderuješ hitparádu na rádiu Kiss. Jak se ti líbí tahle profese a dovedeš si představit, že by ses jí jednou věnovala více?
MARKÉTA: „S Petrem je sranda, hitparáda je hrozně uvolněná a troufám si říct, že i zábavná. Aspoň já osobně se u toho vždy dobře bavím. Je skvělé, že jsem dostala nabídku, vyzkoušet si něco takového. Začala jsem hodně číst, abych si obohatila slovní zásobu. Do budoucna by se mi líbilo nějakou akci odmoderovat a třeba si na ní i zazpívat. To mě ale ještě čeká spousta práce!"

BRAVO.CZ: Mockrát ti děkujeme za rozhovor a přejeme hodně úspěchů v kariéře i v osobním životě. Je něco, co chceš závěrem vzkázat svým fanoušků/našim čtenářům?
MARKÉTA: „Já také děkuji. Chtěla bych vám všem říct, že bych si přála, aby vás deska "Kafe, bar a nikotin" nabila energií stejně tak, jako první ranní kafe, aby vám u ní bylo stejně dobře jako s nejlepšími kamarády v baru a aby tam byla přece jen i nějaká ta neřest a deska pro vás byla každodenní drogou, jako je pro někoho nikotin."

Otázky od fanoušků ( z Facebook.com/bravocz)

Raluca Converska Buta - „Napadl tě někdy fanoušek?"
MARKÉTA - „Na autogramiádách po koncertech není jednoduché se nenechat ušlapat(smích). Někdy musí autogramiádu režírovat ochranka. Jednou jsem se setkala se stalkingem. Čtrnáct dní v kuse mě neustále sledoval jeden šílený fanoušek, který dokonce čekal před dveřmi než se vrátím domů. Došlo to až tak daleko, že jsem musela zavolat bezpečnostní agenturu, aby mu domluvila. Naštěstí vše skončilo jen u očního pohledu a nic vážného se nestalo. Na druhou stranu jsem si vyzkoušela, jak těžké to musí mít skutečné hvězdy."

Nikola Krajzlová - „Považujou tě tvý kamarádi za něco víc než jsou oni nebo tě berou jako normální holku?"
MARKÉTA - „Opravdoví kamarádi a rodina mě berou za normální holku. Jednoduše takovou, jaká jsem. U některých lidí jsem ale zjistila, že jejich kamarádství bylo pouze účelové..."

Pája Moravcová - „Komu jsi nejvíc fandila z letošní SuperStar?"
MARKÉTA - „ Hrozně moc jsem fandila Bětce. Dokonce mi ukápla slza, když vypadla. Ve finále jsem držela palce oběma, Gabče i Lukášovi. Gábina je hrozně talentovaná a je super, že tady bude mladá zpěvačka, která bude dělat tvrdší rockovou muziku. Já osobně si myslím, že má větší šanci prorazit než Lukáš."

Zdroj: www.bravo.cz

09/2011 – Jenproholky.cz

Chceš vědět, jak Markéta žije, co všechno dělá, co prožívá a kam se chodí bavit? To je jasné, proto si píše deníček.....

Ahoj všichni:-),

Jak jste se měli o prázdninách? Já je měla docela napěchované prací, ale naštěstí i zábavou....

Protože mi první školní den vyšlo nové cédéčko "Kafe,bar a nikotin", musela jsem ho na začátku léta ještě trochu poladit a taky nafotit fotky na obal. To mě moc bavilo, na každé z nich jsem totiž mohla být úplně jiná.

Abych si před vydáním trochu odpočinula, byla jsem zpívat v Turecku, kde se mi moc líbilo. Už jednou jsem tam natáčela videoklip, takže to pro mě byl takový návrat do známé krajiny. Mimo jiné jsem si tam vyzkoušela i pedikúru rybičkami Garra Rufa, které ti okousávají kůžičku na nohou, aby byly tvoje nohy úplně hladké. Musím říct, že jsem měla ze začátku zvláštní pocit, dost to šimralo a lechtalo, že jsem to skoro nevydržela:-) Ale výsledek stál za to....

Úplně na závěr léta jsem se vypravila zpívat dětem na ozdravný pobyt do Chorvatska. A teda tam to bylo skvěléééé! Celý den jsem tam trávila čas mezi nimi, hrála s pinčes, nebo jsme si jen tak povídali. Mezi tím jsem si vždycky odskočila na pláž vykoupat se v moři a večer jsem zase zpívala. Prostě pohodička.

Bydlela jsem v pavilónu, kde spali samí kluci a jak asi po večerech řádili, přistály mi jednou na balkoně chlapecké trenky:-). Nikdo se o ně ale nakonec nepřihlásil......A po těch nabitých prázdninách už jsem se docela těšila do školy, a samozřejmě taky na kamarády a spolužáky. Čeká mě třetí ročník, takže asi začne pěkný záhul....uááááááááá:-))

Tak zase příště

Zdroj: www.jenproholky.cz